Jindra Michálek - mistr světa v kulturistice

Už jsem pár fotek postovala na facebooku, nicméně myslím, že si Jindra i ty fotky a samozřejmě vy zaslouží, abych je tak trochu zkompletovala.

Focení probíhalo v nově otevřené restauraci na Vinohradech. Hrozně ráda bych Vám prozradila jméno,  ale to bych si ho musela zapamatovat. Aneb jak Karol dělá promo :D No já si vzpomenu, nebo zjistím.

Fotili jsme čistě interiérové fotky bez denního světla. Posouzení, jak jsme dopadli už nechám na Vás...
Každopádně fotit chlapy mě baví čim dál tim víc, tak se brzy těšte na další!

Odkaz na Jindrovi osobní stránky: www.jindramichalek.cz

Video Bella Italia!

Tak po delší době se za a) ozývám a za b) jsem se konečně dostala k tomu, sestříhat video z léta.

Už dlouho laškuju s myšlenkou zkusit editovat videa. 
Přesně vim, proč jsem to tak dlouho odkládala - měla jsem strach.

Strach z toho, že přesně vím, jak to se mnou bude:

1.  Vysním si výsledek, v hlavě budu mít přesnou podobu videa, jak chci aby vypadalo. 
2. Začnu se učit s nějakým softwarem. 
3. Zjistím, že učený z nebe nespadl a neni možný, aby video vypadalo jak chci, po 5ti minutách učení podle youtube tutoriálů. 
4. Totálně se nadchnu, jako vždy, když objevím něco co mě baví a (zatím) to neumim.
5. Rozhodnu se tomu rozumět.....  a o spousta hodin později...
6. Zjišťuju, kolik je možné naučit se věcí a že chci a víc a víc!

A pokud nezemřela, tak se učí dodnes...

A zpět k létu. Na letošní dovolený v mojí milovaný Itálii jsem  natáčela krátké videa s vizí, že bych to mohla dát jednou nějak do kupy. Za prvý na něčem se to naučit musim a za druhé  za pár let se na to ráda kouknu, jak jsem se měla hezky. 

Zajímavý je, že až když jsem začla stříhat a měla jsem všechno dohromady vedle sebe, tak jsem si uvědomila, co přesně jsem měla točit a jak. A to jsou přesně ty zkušenosti, který se nikdo nedočtete.

No, abych to zkrátila... zde je. Moje dovolená ve 3 minutách.

Spousta chybí, ale na druhou stranu jsem sama za sebe ráda, že jsou pořád chvíle, které si vychutnávám svýma 5ti smyslama a ihned nevytahuju 6tý a 7mý - iphone a foťák :)

A na závěr, doufám a těším se, že se třeba za pár let na tohle video kouknu a budu se smát tak jako u svých prvních fotek. 

SIGNAL FESTIVAL

SIGNAL- festival světel v Praze. Reklamy všude, facebook plný fotek osvětlených budov. Tak jsme s kamarádkou taky vyrazily. Obě svoje foto děla a noční tůra po Praze mohla začít.

 
Když bych to měla celkově zhodnotit, tak pouze osvětlené budovy jako vyhlášený tančíčí dům mě moc neuchvátily. Jako na fotkách krásná záležitost, ale že bych to považovala za nějaký supr trupr umění, to bych neřekla. Myslím, že kdejaký Američan - amatér, osvětlující svůj rodinný dům o Vánocích by se tomu vysmál..



Co se mi moc líbilo byla projekce na Hybernii. Krátké video na mém facebooku nebo instagramu.
Zajímavá byla místnost Future lights (ehem, tak nějak se to jmenovalo tušim) a pak asi všechny instalace kolem Karlova mostu. Obrovské oko připevněné na obou mosteckých věžích bylo creepy, ale super nápad. Big brother is watching you.

Asi největší úspěch byl mrak vytvořený pouze ze žárovek z kterého visely provázky a každý si tak mohl vypnout nebo zapnout světýlko. Krásná podívaná, co se mně ale nejvíc líbilo, byli lidé co tam přicházeli. Do jednoho se všichni proměnili v malé děti a vyčkávali, aby si taky mohli zatáhnout. Samozřejmě jsem taky zkusila. Celkově jsme zhodnotily, že festival byl skvělěj už jen proto, že to lidi odtáhlo od televizí a šli se projít po večerní Praze.

My jsme došly až na Pražský Hrad. Poslední instalaci v programu jsme už nestihly, nicméně tou poslední pro nás byla sama Praha ozářená jak každý večer, svým kouzelným způsobem.

A ještě nesmím opomenout dva highlighty našeho večera:
- delikatesní pivo u Tygra. Plzeň moc nemusim, ale tam ji maj prostě skvělou!
- cesta metrem a mladík hrajíc a zpívajíc na kytaru. On byl prostě skvělěj, ale opět víc než hudbu oceňuju co dělal s lidma. Všichni se smáli, pár lidí tancovalo.. chvilku jsem byla až dojatá tou příjemnou změnou, že se lidi na sebe jen nexichtí.
Super večer.

Díky Marti!

Marťa

Část projekce na Hybernii

Mělo to být poetické.... zrcadlo, světýlka, efekty. Nakonec nás halda turistů pustila jen tomuhle.. :)

yummy

THE EYE!

Někdo má v okně muškáty, někdo..

Překvapení na závěr v metru!

How to marry a millionaire

Ne, že bych hledala návod... :)
Ale výstava Marilyn Monroe na Pražském hradě mě inspirovala ke shlédnutí tohoto staršího (1953) kinematografického počinu.
Krásná nevinná Marilyn v roli lovkyně zámožného ženicha je naprosto okouzlující. Šarm, jaký mají filmy z této doby skryje i lehkou plytkost příběhu.
A ty kostýmy..jednoduše aaach. Vosí pasy hereček oblečené do luxusních rób je potěšením snad pro každé oko.

Stejný dojem jsem si odnesla ze zmiňované výstavy. Krásné fotky, zajímavé počtení o životě divy, přenádherné šaty a jedinečné boty od mistra Ferragama poskytly v jízdárně Pražského hradu jedinečný zážitek. Kdo nestihl, výstava v neděli končí, doporučuji.

Cirkus Cirkör

Lepší tečku na závěr Letní Letné 2013 jsem si vybrat nemohla.
Celou dobu jsem slýchala jak jsou Švédi úžasní a že už se mám jít podívat, realita ale předčila očekávání!

Atmosféra, hudba, výkony a hlavně ty nápady a svět fantazie! Smekám před každým kdo se jen malinko podílel!
Ihned po skončení jsem si koupila CD a celý den nasávám atmosféru znovu a znovu....

Koukněte na tohle video a mrazivý pocit vynásobte miliónem - tak jsem odcházela ze šapitó...

BELLA ITALIA 2013 - MONTE SANT`ANGELO

Poslední den, cesta zpět do Siponta, kde nás už čekala jen poslední večeře a ráno výprava na letiště poslat mě zpět do ČR.
Cestou malá zajížďka - 13 km serpentýnama do kopce, aby jsme dorazili do městečka Monte Sant`Angelo. Proč právě tam? Pořád mi všichni říkali, to nejde popsat, to musíš vidět.

Tak jsem viděla.

Monte Sant`Angelo je opravdu malinkaté. V ulicích vidíte turisty, ty co tam pracují a starší generaci posedávajíc na ulicích a sledujíc dění kolem sebe. A ještě jeptišky samozřejmě.
Každý mladý člověk podle mě převezme rodinný podnik nebo utíká do víru italských velkoměst.

My jsme od hlavního parkoviště prošli historické centrum, které je tvořeno především krámy s náboženskými artefakty a pak místním chlebem a dalšími specialitami.

Pak ten kostel. Opravdu jsem byla natěšená co mě čeká, protože když jsem se před kýmkoliv do té doby zmínila, že tam jedeme, tak jen povzdechnul s tím, že to OPRAVDU musím vidět.
Anto mi před odjezdem poradil ať si vezmu dlouhý rukáv, protože mě pravděpodobně dovnitř nepustí odhalenou. Radil a sám na to zapomněl, takže jsme se ve finále báli, že nepustí jeho. Ale smůla. Chlapi dovnitř můžou klidně v šortkách a tričku, ale ženy - to je ten kámen úrazu. Já měla džínový kraťasy a svetr. Tak rukávy jako ok, ale přes nohy jsem si musela omotat univerzální ubrus na jedno použití. Asi abych nepohoršovala svým opálením :)

No a co byla teda ta bomba? Fotky nemám, protože se vevnitř samozřejmě nesmělo fotit. Hlavní atrakcí je to, že kostel je z části tvořen skálou. Takže dejme tomu 3/4 stěn tvoří přírodní jeskyně. Kdybych nic nečekala, tak budu unešená, ale jelikož mi slibovali zázrak, zas tak vyjevená jsem nebyla.

Daleko víc mě zaujalo městečko samotné.

Už dosti povídání, lepší budou fotky...

Jak jsem psala, jeptišky na každém rohu...

Toto je jedna z místních specialit. Ostie ripiene.

Dvě hostie, mezitím mandle v karamelu. Na první kous nic moc, na druhý to zachutná :)

Tady už cesta dolů do Siponta..

A nesmí chybět poolední večeře. Nutno podotknout, že byly ještě mušle...a pizza.. a zmrzlina....

Uaaa, já chci zpátky!