KR: BELLA ITALIA 2013

Konec dobrý, všechno dobré.
Uteklo to. Hrozně moc, jako vždy. Člověk občas potřebuje totálně vypnout a být mimo svojí každodenní realitu. Ale jen na chvilku, aby jsme si toho vážili. Teďka z domova už to vidím, ale trochu jinak. Hned bych se vrátila zpět a v dovolenkování pokračovala...

Itálie je pro mě jako láska. Omamná, kouzelná, plná překvapení a spousta tváří. Rozhodla jsem se ale pro vztah na dálku. Budu hezky bydlet v Čechách a budu ji pravidelně obšťastnovat svými návštěvami a ona mě na oplátku oblažovat svými krásami :)

Kořeny zapouštím od září v Praze na Flóře ve svém novém bytečku. Poprvé úplně sama. Nemůžu se dočkat. Návštěvy více než vítány, nerada trávím čas o samotě...

A ještě k Itálii....

Neskutečná večeře. (Bože, já bych fakt mohla popisovat a fotit jen to jídlo!) Přímo v přístavu taková malá boudička. Plastový stolky a židle. Zákazníci frčí jedni po druhým. Obecně v IT i když mají nehezký stoly, vždycky Vám přinesou papírový ubrusy (nutno podotknout, že i hezký) a udělají z toho hezké místo na stravování. Když dojíte, odnesou jen sklo a příbory a zbytek zabalí do jednoho balíku a je čisto. Easy!

Při téhle večeři jsme akorát měli smůlu na hroznej vítr, takže spíš než vychutnávání těhlech ňamek jsem se soustředila na to aby mi neodvál celej stůl.

Za 12 EUR dostanete skleničku Prosecca, mořský potvory Cotto nebo Fritto (my si dali obojí, aby zase K. mohla zkoušet) a na závěr Sorbet. Mňam.

Ještě k tomu sharování. Ani jednou jsem neměla svoje celý jídlo. Vždycky jsme objednávali více jídel a všichni jedli všechno. Ač jsme byli dva nebo i víc. Tohle na těch Italech miluju. Žádný dilema, že mám chuť na víc věcí a nevím jakou si vybrat :)

Zapadající Vieste. Jak na pohled, že? :)

Místní trh. Krásný... ALE! Doporučuju kdekoliv v cizině koukat, kdo na trhy chodí. Třeba u tohohle jsme se rozhodli rozluštit, proč tam nechodí místní. Když jsem si pak kupovala nějaký ňamky domů, přišla jsem na to. Trh nádherný, ale dražší. Prostě lákadlo pro turisty. A že jich tam bylo. A bohužel jsem potkala i takový u kterých jsem se trochu styděla za svoje krajany. Ale to má asi každej občas.

Noční uličky Vieste...

Vespa. A jednou si ji stejně pořídím. Sice ji budu mít asi tak den, než mě srazí nějaký milý řidič automobilu, ale neva :) A nebo se do tý It přece jen jednou odstěhuju....kvůli Vespě... a jídlu...a...

Zmrzka. Jim jenom jednu kombinaci - tmavou čoko s citrón. Je to prostě bomba. Akorát bacha na Meloun. Vysvětlim. Jeden večer jsem dostala nepřekonatelnou chuť na zmrzku. Tak jsme pro ní vyrazili. A chybička se vloudila, protože místo Chocolate & Lemon jsem dostala Chocolate & Melon. Tak jsem chvíli byla jak malá zamračená holčička co mermomocí chtěla modrý lízátko a dostala to samý jen červený, ale přežila jsem to. No bohužel díky tomuto faktu jsem si jí holt druhej den musel dát znova no. Nedalo se svítit. Samo už s citronem :)

Dlouho jsem nemohla pochopit to jejich proklatý aperitivo. V Miláně když jsem byla v únoru jsem už myslela, že je mi to jasný. Prostě jít na drink, popř. něco malého na zub, ideálně po večeři.

Tak omyl, vlastně kdykoliv :) Jeden den po pláži jsme se sešli s Pierrem a Valentinou v jednou Lounge Baru na západ slunce vlastně hned po dni strávenym na pláži. Aperolek a jedna pizza pro všechny čtyři od cesty. Tak jsem si říkala, že fajn, že to už jako takhle budeme trávit večer a že to vlastně ani neva, že jsme měla velký oběd, ale mýlila jsem se. Asi po hoďce a půl jsme se najednou zvedli a že jdeme na véču. Můj míla (kdo nezná, tak označení pro bříško) zaplesal, že to teda jako nebylo všechno a šli jsme se přejíst do jedný rybí restaurace na pláži. Takže aperitivo = prostě jít si někam někdy sednout a něco vypít a pojíst ideálně s přáteli. Tam moje definice končí :)

Ale to bych nebyla zvídavá dívka, abych se neporadila s panem Googlem a světe div se je to přesně naopak "The aperitivo opens a meal, and it is similar to an appetiser." Takže mě prosím neposlouchejte a radši tam jeďte a dejte si ho kdy chcete :)